Blog

Pokud chcete mít přístup ke všem článkům, je nutné se zaregistrovat. Registrace je rychlá a jednoduchá a umožní vám číst všechny články v plném rozsahu. Registrací se také stanete součástí naší komunity a budete mít přístup ke speciálním akcím a nabídkám. Pokud se chcete zaregistrovat, klikněte prosím na tlačítko "Přihlášení uživatele" v horní části stránky. Pokud máte již účet, stačí se pouze přihlásit. 

Děkuji vám za návštěvu mého blogu a těším se na vaši účast v naší komunitě.

Každý den se chystáme dělat to samé, jsme zajati v koloběhu našich životů, které se odvíjejí stále dokola, podle nastavených vzorců a vytváří tak systém úkonů, které znovu a znovu opakujeme. Tento stereotyp vede k jisté omezenosti vnímání reality.
Uniká nám spousta důležitých věcí okolo nás, kterých si nedokážeme všímat, neboť jsme plně zaujati svou...

Alke a Kjot

18.09.2022

Alke má dnes službu. Není právě nadšená, raději by doma skládala puzzle. Je to její koníček, její vášeň, která přerostla v určitý druh závislosti. Nic jiného jí netěší. Pocit naplnění a vnitřního uspokojení jí přináší pouze prohrabování se v barevných i černobílých kouscích skládaček, z kterých tvoří papírové obrázky a obrazy, jenž jsou v bytě k...

Francezka, mladá, veselá dívka kyprých tvarů, vstupuje do baru u mostu se zářivým úsměvem na tváři. Venku se smráká a za chvíli začíná její služba. Už je tu skoro sedmý měsíc. Docela výdrž na tak náročnou práci, kdy je den co den v kontaktu s lidmi posílenými alkoholem a mnohdy i něčím, co vědomí zcela ovládá a člověk pak ztrácí...

Vědomí lesa

18.09.2022

Maja se vrací zpět ve vzpomínkách a ty ji jako červená nit vedou do jednoho místa v jejím životě, jehož události zásadně ovlivnily celý jeho další průběh.

Johanka

18.09.2022

Vyděšená, desetiletá Johanka, utíká ulicí jak nejrychleji dovede. Běží bosa, stále se ohlíží, klopýtá po kluzkém povrchu oblých dlažebních kostek. Její vlnité, blonďaté vlásky, sahající až k pasu se natřásají a bílá, volná košilka až ke kotníkům, má urousané lemy. Je po dešti a cesta ještě nestihla uschnout.

Při pohledu shora, z perspektivy letícího ptáka, vidím nekonečnou, bujnou zeleň, kam oko dohlédne. Oceán zelených korun stromů bez začátku a konce, které se vlní ve větru a jejich dotýkající se větve a listy, vydávají praskající a šumivé zvuky. Tomu, kdo se zaposlouchá, šeptají o pozoruhodném a tajemném životě Matky džungle, který nepoznaný, dýchá...

Někdy se nám naskytne možnost odhalit roušku nevědomí a nahlédnout do životů, které paralelně plynou spolu s tím naším tady a teď.